Když jsem tuto kapelu loni v září poprvé spatřil, myslel jsem, že sleduji spolek z hodně vzdálených krajů. Udělali na mě tehdy velký dojem a já si říkal, že bych o nich musel minimálně slyšet. Jejich koncertní vystoupení (na české poměry bohaté hráčské obsazení a kvalitní hudební provedení) mě poté dokonce přimělo k činu, který nemám příliš ve zvyku, a tak jsem si za těžké peníze koupil originál jejich debutového alba "Whirligig of the world".

Již první poslech studiové nahrávky pro mě však představoval zklamání: zvuk bicích připomínající elektronicky upravený tleskot davu, nečitelná basa a kytary dobře rozeznatelné jen v pomalejších pasážích. Ani hlasová stránka mě při srovnání s koncertem příliš nepotěšila. Chroptění Axe má příliš jednotvárný charakter a ženské vokály znějí také méně chorálově. Zvuk desky ale naštěstí v tomto případě nemá tak katastrofální dopad na celkový dojem. Hudba RETURN TO INNOCENCE staví na dvojici sladce zpívajících vokalistek, občasném kontrastu s chroptěním nebo blackovým kokrháním, ale hlavně na monumentálních a psychadelických klávesových pasážích, které jsou naštěstí nazvučeny čistě a znějí dobře.

Album otevírá intro ve kterém jakýsi robot chrochtá za doprovodu cvrlikání ptáčků úvodní projev. Druhá "Paradise for Witches" je, stejně jako trojka "Death and life", obrazem klasické, v tomto případě rozhodně nadprůměrné, kompozice RETURN TO INNOCENCE. Následuje vybrnkávání a hra kontrastů v podobě skladby "Escape", po níž přijde slabší "Inside the Execution", o které není na zadní straně bookletu ani zmínka a názvy skladeb jsou tudíž posunuty napřed (nevím jestli se jedná o záměr, jako vtip to u mě neobstálo). Texty se inspirují obdobím středověku, o čemž svědčí i název další skladby, pravděpodobně největšího hitu "On the 24. July 1628" (nejsem v dějinách středověku příliš znalý, proto vás spíše odkáži na příslušnou učebnici či encyklopedii). Sedmá "Whirligig of the World" začíná lehkým čtyř minutovým slaďáčkem, tedy "vokálním sólem" obou zpěvaček, na který navazuje téměř desetiminutová tvrdší pasáž oddělená něžným kytarovým vybrnkáváním a zpěvem všudypřítomných malých opeřenců. "Love against hate" je čistě poslechovou vtíravou záležitostí po níž už přijde jen nepostradatelné klávesové outro uzavírající tuto dávku melancholie.

Booklet alba je, až na kýčovitý kreslený obrázek na přední straně, ztvárněn celkem vkusně. Uvnitř samozřejmě najdete texty všech skladeb doplněné o černobílé fotky, o kterých nevím, jestli mají nějakou spojitost s texty. Vprostřed se pak nacházejí fotky všech členů kapely (celkem 8).
RETURN TO INNOCENCE není skupina, která by svůj styl nějakým způsobem obohacovala či rozšiřovala. Na české poměry však nabízí zajímavý poslech ve které se jistě neztratí ani dvojice (!) sólových zpěvaček (škoda jen, že si jsou jejich hlasy tak moc podobné). O nějakých větších ambicích na prosazení se v zahraničí nemůžeme ani mluvit, zvláště, pokud se jim nepodaří vylepšit zvuk svých nahrávek. Jedná se tedy o kapelu, která je určitě netradiční, v Čechách ojedinělá, ale ničím průlomová nebo originální-slušný standart tuzemské scény.